Alžbětín: osada pojmenovaná po Alžbětě z Hafenbrädlu, produkující
v letech 1744 - 1889 zrcadlové sklo.
Americká zahrada u Chudenic: chráněný park o výměře 1,9 ha založen roku 1842 hrabětem
E. Černínem. Sbírka vzácných dřevin amerického a asijského původu.
Annín: v 18. století zde vznikla proslulá sklárna, dnes je zde brusírna olovnatého křišťálu.
Antýgl: rekreační středisko v údolí řeky Vydry. První zprávy jsou z doby krátce po roce
1500. V 2. polovině 16. stol. zde bývala huť na výrobu dutého skla. Místo bylo pojmenováno
podle německého výrazu pro sklárnu o jedné vaně v nářečí (ein Tiegel - an Tigel).
Arnoštov: dříve sklářská osada, po roce 1945 byla huť zrušena.
B
Benešova hora: sejpy po rýžování zlata na obou březích horského potoka Běleč.
Bayerisch Eisenstein
(Bavorská Ruda) - SRN: oblíbené letovisko, klimatické lázně a středisko zimních sportů u hranice s Českou republikou.
Bezděkov: pseudogotický zámek z roku 1855, s nímž tvoří celek empírové budovy
hospodářského dvora.
Běhařov: barokní zámek z 18. století upraven v letech 1923 - 27, kdy byl v majetku malíře
A. Kalvody. V zahradě plastiky Dívčí akt (J. Štursa).
Běšiny: Obec založená roku 1379
jako sídlo rytířů Běšínů z Běšin, kteří zde sídlili do počátku 17. století.
Od roku 1678 ji vlastnili Krakovští z Kolovrat a připojili je k panství Týnec.
Dnes je obec významným centrem letní rekreace díky autokempu s koupalištěm.
Bílá Strž: přírodní rezervace (79 ha),
ukázka horských klimatických biotopů a krajinné scenérie Královského
hvozdu, v údolí Bílého potoka vodopády.
Bodenmais - SRN: lázeňské město, nejnavštěvovanější místo v Bavorském lese.
Bohumilice: obec u řeky Volyňky, první zmínky pocházejí z roku 1352. V obci je jednoduchý zámeček Skalice z 19. až 20. století. Kostel Nejsvětější trojice byl postaven koncem 13. století, po požáru byl v létech 1817 - 1818 opravován. Vnitřní zařízení pochází z 19. století. Vedle kostela stojí dřevěná zvonice. Z okolí obce pocházejí zbytky tzv. bohumilického meteoritu. Meteorit o celkové váze 57 kg byl vyorán v září 1829. 37 kg je uloženo v Národním muzeu v Praze.
Borová Lada: byla založena v 18. století jako dřevařská osada. Horská obec na soutoku Teplé Vltavy, Vydřího potoka a Vltavského potoka v 900 m n. m. je připomínána již v 16. století. V údolí Vydřího potoka je několik slatí, Chalupská slať s jezírkem je přístupná veřejnosti.
Boubín: nejvyšší hora vnitřní části Šumavy a celého českého vnitrozemí 1362 m .n. m.
Boubínské jezírko: umělá nádrž z roku 1833 pro plavení dřeva na Idinu pilu a do Lenorské sklárny.
Boubínský prales: státní přírodní rezervace 666 ha. Naučná stezka vede kolem oploceného nejcenějšího jádra pralesa. Vývoj je zcela ponechán přírodě. Území je chráněno od roku 1858.
Branišský dvorec: původní název horského sedla Brennes - SRN
Březník: zbytek bývalých samot. Jedno z nejstudenějších a nejdeštivějších míst na Šumavě.
Brčálník: v závěru údolí Úhlavy, železniční stanice.
Brennes - SRN: horské sedlo na severním úpatí Großer Arber
(Velký Javor), původně pouze samota Branišský dvorec. Východisko pro pěší výstup na Großer Arber.
Severně od Brennesu je výhlídková plošina Hindenburgkanzel (Hindenburgova kazatelna) s 1049 m n. m.,
výhled je do údolí Bílého Regenu.
Bretterschachten - SRN: lyžařské běžecké centrum, pravidelně udržované,
mimoúrovňové křížení tratí, možnost lyžování 4 - 5 měsíců v roce.
Bystřice nad Úhlavou: tvrz v padesátých letech minulého století přestavěna na
zámek. Raně barokní kaple z roku 1697 na pahorku,
pod nímž Klatovští a lid roku 1467 porazili
bavorské křižáky.
Č
Čábudze: "světácká" osada známá z lidové písně, se šumavskými lidovými stavbami. Zbytky sejpů po rýžování zlata.
Čachrov: gotická tvrz (14. stol.), gotický kostel sv. Václava (1360).
Čeňkova pila: na počátku 19. století zde vznikla pila,
kterou postavil na soutoku Křemelné a Vydry pražský obchodník s dřívím Čeněk Bubeníček.
Černé jezero: - je rozlohou největší na Šumavě (18,93 ha, hloubka 40 m). Leží ve výšce 1008 m n. m. Přírodní rezervace.
Čertovo jezero: - (10,31 ha, hloubka 37 m) leží na jižním svahu Jezerní hory ve výšce 1030 m n. m. Přírodní rezervace.
České Žleby: horská obec ležící 920 m n. m. Název pochází od žlebů, ze kterých se napájeli soumaři. Ve středověku tudy vedla "prachatická" cesta - hlavní trasa důležité cesty Zlaté stezky.
Čkyně: leží na řece Volyňce, prvně zmiňovaná v roce 1243. Vlastnilo ji několik nevýznamných šlechtických rodů a stojí v ní zámek v pseudogotickém slohu. Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z roku 1370, naposledy přestavován v roce 1850.
D
Debrník: zámeček postaven r. 1779 pro Alžbětu z Hafenbrädlu.
Dlouhá Ves: zámek ze 17. století, barokní sýpka z roku 1718. Typická ulicová zástavba domků pro
dělníky z první poloviny 19. století.
Dobrá: osada dlouhá 3 km složená z roubených chalup v údolí Teplé Vltavy.
F
Falkenstein - SRN: hora (1315 m n. m.) s meteorologickou stanicí Deutsche Wetterdienst a horským hotelem.
Filipova Huť: Nejvýše položená šumavská osada. Vznikla v roce 1785 zřízením sklářské hutě na duté sklo. Později se stala dřevařskou osadou.
G
Gerlova huť: bývalá sklářská huť založená 1693 a pojmenovaná po zakladateli.
Großer Arber (Velký Javor) - SRN: nejvyšší hora Šumavy (1457 m n. m.).
Großer Arbersee (Velké javorské jezero) - SRN: JV od
Velkého Javoru, obklopeno nádhernými lesy (934 m n. m., 4,5 ha). U jezera je chata a
parkoviště. Nedaleko Pohádkový les (Märchenwald) s pohádkovými postavami v životní
velikosti.
H
Hamry: vznikly v 16. stol. jako hornická osada
při ložisku železné rudy, která byla hamernicky zpracovávána,
v 18. stol. sklářská huť a brusírna, dnes rozptýlená rekreační oblast.
Hartmanice: horské městečko na svahu hory Hamižné.
Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se
vybíralo clo. Od 14. století tu probíhala těžba zlata.
Horažďovice: původně trhová osada převzala v létech 1250 - 60 funkci správního střediska
po župním hradu Prácheň a roku 1292 byla povýšena na město. Roku 1399 zde bylo poprvé v
Čechách užito palné zbraně, tzv. velké pušky, a to při obléhání města Václavem IV.
Horní Vltavice: Horská obec při Teplé Vltavě, s kostely P. Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Na hřbitově hrobka sklářů Kraliků z Meyerwaldu, majitelů sklárny v Lenoře.
Horní Planá: obec u horní části nádrže Lipno s táhlým náměstím s patrovými domy. Zajímavostí je budova radnice, kostel, náměstí s parkem. Naučnou stezkou se dostaneme k rodnému domku Adalberta Stiftera, ve kterém je muzeum. Vyhlídka na Plechý a Stifterův obelisk nad Plešným jezerem.
Horská Kvilda: leží ve střední části Šumavy, na úpatí hory Antýgl
s roztroušenou zástavbou po obou březích Hamerského potoka. První historické zmínky o osídlení jsou ze 14. století
a vážou se na obchodní stezku mezi Pasovem a Kašperskými Horami zvanou Zlatá stezka.
Hory Matky Boží: osada byla povýšena roku 1522 na město, dva roky po otevření zlatých
dolů. Úpadek těžby již v polovině 16. století. Později městečko známo rozšířenou ruční
výrobou obuvi.
Hrádek: renesanční zámek z poloviny 16. století s barokními štíty, k němu bylo přistavěno
roku 1731 barokní nové křídlo. Špýcharové domy ze začátku 19. století, barokní mlýn.
Hus: značně rozpadlá zřícenina hradu na skalnatém ostrohu nad Blanicí. Dodnes patrné obvodové zdivo a pozůstatky valových opevnění. Dříve základna feudálního panství. Hrad byl založen roku 1341. Za husitských válek bez majitele, po roce 1440 vydrancován, vypálen a rozbořen.
CH
Chalupská slať: největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v ČR s plochou 1,3 ha a plovoucími ostrůvky.
Chudenice: původní tvrz z 12. století, sídlo Černínů, byla přestavěna renesančně a roku 1776
přeměněna v barokní zámek. Kostel z 2. poloviny 14. století s gotickými nástěnnými malbami.
Roku 1680 zde došlo ke srážce sedláků s vojskem.
J
Javorná: Po dobu trvání králováckých rychet bylo zvoleno vrchním
rychtářem Královského hvozdu nejvíce
sedláků z Javorné; nachází se zde kostel sv. Anny (1721) se dvěma věžemi
v průčelí, krytými šindelem.
Javorník: vrch (1089 m n. m.) s rozhlednou z roku 1938. Pod vrcholem je štola ze 16.
století, kde se těžil křemen pro Bokbastlovu huť a skelnou huť na
Starém Brunstu.
Jezerní stěna: téměř 300 m vysoká skalní stěna spadající k Plešnému jezeru.
K
Kamenné moře: balvanové moře ležící 200 m od Plešného jezera. Je tvořeno rozpukanými balvany porostlými kosodřevinou.
Katakomby: v Klatovech, ve kterých se nachází čtyři desítky
přirozeným způsobem mumifikovaných těl významných lidí ze 17. a 18. století.
Kašperk: gotický hrad postaven jako vojenský, k ochraně
stezky, při níž se těžilo zlato. Bylo to po roce 1356 císařem Karlem IV. Dnes zřícenina.
Kašperské Hory: město vzniklé jako hornická osada v 13.
století. Od roku 1584 královské horní město. Ve městě muzeum Šumavy zaměřené na
sklářství, hornictví a přírodu.
Kepelské mokřady: přírodní rezervace (68 ha) s výskytem orchidejovitých rostlin a čolka horského.
Klatovy: byly založeny v létech 1260 - 63 jako královské
město Přemyslem Otakarem II. Symbolem města je pozdně gotická Černá věž s renesanční radnicí, sousedním
jezuitským kostelem a za opačným rohem náměstí Bílá věž s farním kostelem. Unikátem je jezuitská barokní
lékárna U bílého jednorožce (významnou památku vedenou v seznamu UNESCO). Dnes jsou Klatovy okresním městem
s 23 000 obyvatel.
Klášterský Mlýn: bývalá sklárna u Rejštejna, zřízena v roce
1836 a vyhašena v roce 1947.
Kleiner Arbersee (Malé javorské jezero) - SRN: leží osaměle na úpatí
Malé jezerní stěny blízko pramene Bílé Řezné (914 m n. m.). Podobně jako na hladině jezera i zde nalezneme
plovoucí ostrůvky.
Klenová: hrad z konce 13. století. Vlastnili jej významní majitelé
- Přibík z Klenové (husitský hejtman) a Kryštof Harant z Polžic, který se zde narodil.
Knížecí Pláně: je bývalá osada, která zanikla po 2. světové válce. Uprostřed zbořeniště farního kostela Sv. Jana Křtitele je 13 m vysoký dřevěný kříž. Hřbitov byl opraven v létech 1990 - 1991.
Královský hvozd: tímto názvem byl od 14.
století označován ochranný územní pás podél jz. hranic Čech a tvořil oblast
zabraňující vpádu nepřátel. Natrvalo připojil toto území k Čechám Přemysl
Otakar II. roku 1273 a od této doby se Královský hvozd dostával jakožto
majetek panovníkův ve formě zástav v držení nejbohatších šlechtických rodů.
Královskému hvozdu dominují vrcholy: Jezerní stěna (1343 m n. m.), Svaroh
(1334 m n. m.), Kokrháč (1230 m n. m.) a Ostrý (1292 m n. m.).
Kubova Huť: středisko zimní i letní rekreace, dříve sklářská osada. Výchozí bod pro cestu na vrchol Boubína.
Kunžvart: zřícenina bývalého strážního hradu ke střežení Zlaté stezky a hranic. Věž byla postavena na vrcholu obrovských žulových balvanů, které tvořily ze tří stran nepřístupné stěny. Vznikl na počátku 14. století.
Kvilda: nejvýše položená horská obec v Čechách, založená při cestě z Pasova v místech, kde se rýžovalo zlato.
L
Laka: nejvýše položené šumavské jezero ledovcového původu
(1096 m n. m.). Svojí plochou 2,78 ha a obvodem 870 m je nejmenší. Největší hloubka je 3,9 m.
Lam - SRN: lázeňské městečko v údolí říčky Weißer Regen. Muzeum minerálů (minerály z celé
Evropy, důlní nářadí a vybavení).
Lenora: obec u soutoku Řasnice s Vltavou dostala svůj název na počest kněžny Elenory, manželky tehdejšího majitele panství Jana Adolfa Schwarzenberga. Vznikla na popud skláře Jana Meyra, který zde roku 1833 zahájil přípravné práce na stavbu sklářské hutě. Zdejší sklárna byla jednou z tří posledních skláren udržujících na Šumavě dlouholetou tradici (výroba foukaného skla na vývoz).
Lohberg - SRN: bavorská rekreační obec, východisko na Ostrý a Svaroh.
Luzný: vrchol 1373 m n. m. s křížem tvořený holým skalnatým kuželem s kamenným mořem ze žulových kamenů porostlých lišejníkem.
Märchenwald (SRN): les s pohádkovými postavami v životní velikosti nedaleko Großer Arbersee
Milešický prales: chráněný smíšený horský les mezi Boubínem a Bobíkem.
Modrava: vznikla v první polovině 18. století jako rybářská osada. Soutokem tří potoků - Roklanským, Modravským a Filipohuťským zde vzniká řeka Vydra v 977 m. n. m. Postavením
Vchynicko-tetovského plavebního kanálu dochází k rozvoji obce díky těžbě dřeva. Roku 1924 zde byla postavena KČT Klostermannova chata.
Modravské slatě: nejrozsáhlejší komplex slatí na Šumavě. Nejvýznamnější nepřístupná přírodní rezervace.
Můstek: nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu (1234 m n. m.)
N
Nalžovské Hory: název vznikl v roce 1951, kdy byly sloučeny Nalžovy a Stříbrné Hory.
Obce se rozrostly dolováním stříbra, cínu a olova po roce 1520. Těžba skončila roku 1898.
Zámek v Nalžovech je ze začátku 17. století, upraven empírově a v 19. století doplněn
anglickým parkem.
Nová Hůrka: původně sklářská osada, v letech 1945 - 1991 využívána vojskem.
Nové Hutě: dřívější sklárna na výrobu tabulového skla a předmětů denní potřeby.
Nový Brunst: skelnou huť v této osadě zničil požár r. 1900.
Nýrsko: město na půli cesty
z Klatov do Železné Rudy, gotický kostel
sv. Tomáše (14. stol.), barokní radnice (1684), výroba brýlí od r. 1895
(podnik Okula) lyžařská sjezdovka s umělou hmotou, koupaliště, autokemping.
Nýrsko - vodní nádrž: přehrada na
řece Úhlavě vybudovaná r. 1969 (zásobárna pitné vody pro jihozápadní Čechy), 4 km od Nýrska.
O
Onen Svět: v osadě byla první sklářská huť v Královském hvozdu,
založená r. 1494 Mertlem z Mochova, v 17. stol. zaniklá.
Philippsreut: byl založen pasovským biskupem Philippem von Lambergem roku 1692. Kostel byl obnoven v roce 1946. V obci je přesná kopie Stožecké kaple (Tusetkapelle) z roku 1985. Je zde hraniční přechod.
Plánice: Rodište Františka Křižíka (1847 - 1941), elektrotechnika a vynálezce. Raně barokní
zámek ze 17. století, barokní kostel z roku 1755, postavený podle návrhu K. I. Dienzenhofera.
Plechý: skalnatý vrchol nad Plešným jezerem na hřebenovce Plechý - Třístoličník, bez výhledu. Je to nejvyšší vrchol na české straně Šumavy. Nedaleko vrcholu Rakouská louka - mimořádně cenné horské vrchovištní rašeliniště.
Plešné jezero: druhé nejvýše položené šumavské jezero, s rozlohou 7,5 ha. Na skalisku nad jezerem ve výšce 130 m stojí památník básníka a spisovatele A. Stiftera.
Poledník: též Polední hora. Vrch s bývalou vojenskou pozorovatelnou, dnes rozhlednou (1315 m n. m.).
Prachatice: dnes okresní město na Živném potoce pod svahem vrchu Lubína. Městská památková rezervace. Původně jen osada na Zlaté stezce, později se stala královským městem. Z památek - mohutná goticko-renesanční Dolní brána, gotický kostel sv. Jakuba, stará radnice, bývalá solnice.
Prácheň: v 10. až 13. století sídlo správy přácheňské župy. V té době zde stával románský
hrad a dřevěný kostelík. Hrad zpustl po přenesení zprávy do Horažďovic kolem roku 1250. Po
roce 1315 postaven Bavory ze Strakonic gotický hrad s mohutným opevněním. Roku 1558
opuštěn. Dochovaly se torza věže a hradeb se čtyřmi baštami.
Pramen Vltavy: vrchovištní rašeliniště s typickou vegetací. Zásobárna vody pro prameny.
Prášily: původně sklářská
osada, papírna dodávající papír pro prezidentskou kancelář (vyhořela 1933),
za "první republiky" významné turistické centrum (srovnáváno s krkonošským
Špindlerovým Mlýnem), v letech 1945 - 1991 téměř zničeno armádou.
Rachelsee (Roklanské jezero) - SRN: 1071 m n. m., rozloha 3,7 ha, hloubka 14 m.
Rejštejn: ve 13. století to byla rýžovnická osada, později se zlatými doly. Od roku
1584 královské horní město. V 17. století sklářství zachránilo město před úpadkem způsobeným
skončením těžby.
Rissloch - SRN: přírodní rezervace s nejvyšším vodopádem Bavorska.
S
Schwarzenberský plavební kanál: jedna z největších a nejkrásnějších dochovalých technických památek na Šumavě. Začíná na bavorské hranici pod horou Steinberg (1021 m n. m.) Rosenauerovou nádrží a ústí zhruba po 52 km do řeky Mühl. Před nádrží pomník zakladatele a stavitele Josefa Rosenauera.
Soumarský most: původně hrad a později dřevěný most na řece Vltavě na Zlaté stezce. V blízkosti jsou okopy z 30 leté války.
Srní: původně dřevařská osada z počátku 18. století se později
stala rozsáhlou farní obcí.
Stachy: jsou největší obcí v Čechách, byly jednou ze svobodných králováckých rychet. Na náměstí rezervace hříbků.
Starý Brunst: zaniklá osada vyrábějící
v letech 1698 - 1830 okenní sklo.
Stožec: obec v údolí Studené Vltavy, dříve dřevařská osada založená v 17. století.
Strážný: obec vznikla v roce 1689 s počtem 6 domků. Obcí procházela již v roce 1833 mezinárodní silnice Praha - Pasov a vedla jím jedna z prvních autobusových linek. Nedaleko obce stejnojmenná zřícenina hradu ze 14. století jako ochrana Zlaté stezky.
Sušice: město na řece Otavě, založené původně jako
osada při rýžování zlata kolem roku 790. Od roku 1273 patřilo město českému králi Přemyslu Otakaru
II. V 19. století v zavedena výroba zápalek (nejstarší v Čechách)
zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem.
Svatá Kateřina: někdejší královácká rychta, založena na
zemské obchodní stezce spojující Čechy s Bavorskem. První zmínky jsou z roku 1604.
Svatobor: vrch ve Svatoborské vrchovině. Je výraznou
dominantou širokého okolí, s dvěma věžemi.
Š
Šmauzy: horské rašeliniště s chráněnou květenou.
Špičák: středisko zimní rekreace
2 km od Železné Rudy, leží v sedle stejnojmenné hory (1202 m n. m.),
sjezdové tratě různé obtížnosti,
lyžařské školy, sportovní hala, tenisové kurty, první hotely na Šumavě (1877).
Týnec: barokní zámek z 20. let 18. století. Nepřístupný.
V
Vacov: v obci novogotický kostel sv. Mikuláše.
Velhartice: hrad založen při
říčce Ostružné počátkem 14. století - sídlo pánů z Velhartic, hlavní palác je spojen
s hranolovou věží mohutným mostem, část zříceniny je přístupná. V podhradí je městečko
založeno rýžovníky zlata, kostel Nanebevzetí Panny Marie - románská stavba z r. 1240.
Vimperk: leží 20 km od státní hranice se SRN
(hraniční přechod Strážný - Philippsreut), v údolí říčky Volyňky. Zmínky o původní osadě na
Zlaté stezce pocházejí z roku 1263. V roce 1479 byla osada povýšena na město.
Volary: leží v širokém údolí nedaleko Teplé Vltavy. Vznikly ve 14. století jako významná zastávka na Zlaté stezce. Město zbohatlo vybíráním cla. K zajímavostem patří tzv. "volarské domy". V jednom z nich je místní muzeum.
W
Waldhäuser - SRN: nejvýše položená horská osada v německé části Šumavy (923 - 1034 m n. m.).
Jediná obec na území Bavorského národního parku.
Založena v 17. století.
Z
Zadov: osada s roztroušenými samotami ve výšce 800 - 1050 m n. m. Osídlena díky rozvoji sklářství v 18. století. Pod vrchem Churáňov meteorologická stanice, vyhlídková věž u skokanského můstku.
Zdíkov: první zmínka pochází z roku 1318. Původně statek Malovců z Chýnova. Zámek z druhé poloviny 19. století.
Zelená Lhota: letovisko v příjemné krajině
na svahu Prenetu. První zmínka o obci pochází z roku 1533.
Zwiesel - SRN: lázeňské město na soutoku řek Großer a Kleiner Regen. První zmínka pochází
z r. 1240 a od 14. století je město střediskem sklářství. Na náměstí radnice z minulého století s
klasicistní fasádou. Novogotický kostel s věží vysokou 86 m. Za radnicí muzeum lesa.
Ž
Železná Ruda: nejnavštěvovanější šumavské středisko
poskytující veliké možnosti pro letní i zimní rekreaci v přírodě.
Žinkovy: zámek původně barokní ze 17. století přestavěn pseudogoticky v letech 1897 - 98
a roku 1916. Leknínový rybník s tábořištěm.
