Stavitelé dráhy museli šumavský masiv prorazit několika tunely. Prvním ze tří tunelů trati, dlouhým 165 m, vlak projede před stanicí Zelená Lhota. Stanice Špičák vlak dosáhne po projetí nejdelšího tunelu v České republice - 1747 m. Leží za zastávkou Brčálník a vede až na Špičák, byl budován v letech 1874 - 1877 a byl největším v bývalém Rakousku-Uhersku. Za stanicí Železná Ruda - město je další tunel o délce 198 m a vlak dosáhne společnou stanici Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein.
Ve stejné době bylo dokončeno společné česko-bavorské nádraží v Železné Rudě. O historii nádraží a tratě prozradí víc Localbahnmuseum v Bavorské Rudě.
Na výstavbě tunelu Brčálník - Špičák pracovalo více než tisíc dělníků, z nichž mnoho bylo z Bosny, Dalmácie a Itálie. Stavbu železnice připomíná rovněž kaplička zasvěcená sv. Barboře. Byla postavena pro účely pohřbů dělníků-"barabů", kteří zahynuli při stavbě tunelu. Úmrlčí prkna u kapličky jsou ukázkou starého šumavského zvyku, který se při odlehlosti samot a tuhé zimě rozšířil. Mrtvý byl položen na ohoblované prkno a zůstal ve stavení až do doby, kdy byl pohřeb možný. Potom bylo prkno zdobeno malováním a postaveno na rozcestí, u kapličky apod.
| Trať č. 183 | (km) | Trať č. 185 | (km) | |
|---|---|---|---|---|
|
0 1 3 7 11 14 18 21 25 28 31 35 38 41 44 48 52 56 60 63 67 74 81 86 90 93 97 |
|
0 3 8 13 19 24 26 30 36 40 46 49 52 53 56 58 62 66 69 71 74 77 80 82 86 88 90 93 98 |
| Tučný modrý text - úsek společný pro obě tratě. |
Copyright © 1996 - 2010,
Retour a šumava.cz
Všechna práva vyhrazena.


