Národní park a CHKO Šumava

Malé logo Logo NP a CHKO Malé logo

Národní park Šumava byl vyhlášen vládním nařízením č. 163/1991 Sb. v roce 1991. Jeho rozloha činí 69 030 ha a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě.

Zahrnuje nejkrásnější a nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice se SRN a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže. Jeho předpolím je Chráněná krajinná oblast Šumava, která byla vyhlášena v roce 1963 a na bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les, který po rozšíření v roce 1996 má mít rozlohu 23 000 ha.

Tato tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a tvoří takzvanou "Zelenou střechu Evropy".

Poslání Národního parku

Posláním Národního parku je uchování, zlepšení a ochrana nejcennějších lokalit s původní divokou nebo tomuto stavu blízkou přírodou, přísnou ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých i výchovných cílů.

Důležitou funkcí NP je i jeho zpřístupnění pro turistiku a rekreaci, které však nebudou zhoršovat životní prostředí. Z tohoto důvodu byl v NP stanoven systém chráněných lokalit (zón) s řadou omezení pro návštěvníky.

Pro ochranu přírody je NP rozdělen do tří zón a klidových území:

Návštěvní řád Národního parku Šumava - je vyhláška, která se vztahuje na všechny osoby pobývající na území NP, tedy včetně turistů a rekreantů. Stanovuje podmínky jejich vstupu a pohybu v NP. Upřesňuje podmínky ochrany přírody a stanovuje činnosti, které jsou v NP zakázány.

Základní charakteristika Národního parku Šumava

NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého - nejvyšší hory české části Šumavy). Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor - 1456 m n. m.

Šumavské klima je velmi drsné - průměrná roční teplota je od 3,5 - do 6,5 stupňů C, srážkově bohaté - průměrné roční srážky od 800 mm do 1600 mm.

Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory. Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců v době ledové vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná.

Pro Šumavu jsou charakteristické náhorní roviny - pláně. Jsou to ploché územní celky zčásti bezlesé, nacházející se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcenější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady. Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu.

Osídlení - činnost člověka

První výskyt člověka na Šumavě se datuje již od 12. století. Zásadní význam pro utváření Šumavy však měla novější kolonizace v 17. a 18. století. Tato byla spojena s těžbou nerostů (zlata, železné rudy) a zejména pak s rozvojem sklářství, dřevařství a pastevectví. Šumava se začala zalidňovat. Vznikla celá řada vesnic, osad a samot.

Další podstatné změny nastaly po 2. světové válce, kdy se celé území nynějšího NP nacházelo v hraničním pásmu a vojenském výcvikovém prostoru. To znamenalo vylidnění celé oblasti a téměř čtyřicetiletý útlum veškeré lidské činnosti. Zanikla celá řada vesnic i samot a počet obyvatel se snížil na minimum.

Dnes je na území NP pouze 7 obcí, v nichž trvale žije asi 1000 obyvatel. Dodnes se však zachovaly některé historické památky, jako doklady bývalého osídlení a činnosti člověka.

Plavební kanály - Vchynicko-tetovský plavební kanál a Schwarzenberský kanál.

Historické církevní stavby a objekty - kostely, kaple, mezníky, kříže, památníky.

Horské sídelní stavby - královské dvorce, volarské domy. Snahou vedení NP je část těchto staveb zrekonstruovat a obnovit.

Informace pro návštěvníky Národního parku Šumava

Správa NP a CHKO Šumava se nachází ve Vimperku, kromě toho jsou detašovaná pracoviště v Kašperských Horách a Horní Plané. Po celém území NP jsou vytvořena informační střediska, ať již obslužná s výkladem pracovníků NP nebo bezobslužná, kde návštěvník získá informace na přehledných panelech. Dále se zde nachází celá řada informačních bodů s místopisnými informacemi.

Informační střediska s výkladem a videoprogramem
  • Svinná Lada - 1,5 km od obce Borová Lada - otevřeno úterý až neděle
  • Sušice - Nuželická 60 - otevřeno v pracovní dny
  • Železná Ruda - muzeum - otevřeno úterý až sobota
  • Idina Pila - pod Boubínem - otevřeno denně červenec až září
  • Samoobslužná informační střediska
  • Bučina - celoroční provoz
  • Železniční vagón - na trati Vimperk - Černá v Pošumaví - od června do poloviny září
  • Informační a strážní služba - na území NP jsou 4 strážní obvody: Prášilsko, Modravsko, Borovoladsko a Volarsko se sídlem v Prášilech, Modravě, Svinné Ladě a Volarech. V těchto strážních obvodech pracují profesionální i dobrovolní strážci, kteří jednak dohlížejí nad dodržováním zásad ochrany přírody a návštěvního řádu, ale především poskytují návštěvníkům NP informace. Ty může návštěvník získat i na jednotlivých lesních správách, kterých je na území NP 13.

    Turistické trasy - celý NP je protkán sítí turistických tras, cyklotras i lyžařských stop, které návštěvníka zavedou do těch nejkrásnějších míst Šumavy. Jsou v terénu velmi dobře značené a zakreslené v novějších vydáních turistických map (1996).

    Trasy pro pěší: jsou vyznačeny běžným turistickým pásovým značením, které provedli členové KČT spolu s pracovníky NP. Jejich délka je 467 km.

    Trasy pro cyklisty: vyznačené trasy pro cykloturistiku vedou převážně po zpevněných komunikacích, ať již veřejných nebo účelových. Zde je potřeba počítat s provozem vozidel zajišťujících hospodářskou činnost a dodržovat pravidla silničního provozu. V terénu jsou cyklotrasy vyznačeny dřevěnými směrovkami. K dispozici jsou cyklistům i samostatné informační materiály - Cyklotrasy v Národním parku Šumava, které je možné získat ve všech informačních střediscích. Celkem je na území NP 246 km cyklotras mimo veřejné komunikace.

    Autobusová linka po Národním parku Šumava je určena především pro vyznavače pěší turistiky, ale je možno ji kombinovat s cykloturistikou i autoturistikou.

    Lyžařské trasy: jejich délka činí 313 km a jsou v době od 15.12. do 31.3. z převážné části strojově upravovány. Tuto úpravu provádějí obce za finančního přispění NP. V terénu jsou vyznačeny dřevěnými směrovkami a piktogramy a vedou většinou po letních turistických trasách. Správa NP rovněž vydala samostatné informační materiály - Lyžařské trasy v Národním parku Šumava.

    Trasy pro vodáky: jejich délka je 59 km a nalézají se na řece Otavě a na řece Vltavě
  • Otava - je splavná od Čeňkovy Pily po Rejštejn v době od 15.3. do 31.10.
  • Křemelná - je pro vodáky celoročně uzavřena
  • Vltava - je sjízdná na jaře v úseku Borová Lada - Lenora od 15.3. do 31.5. a v letních měsících v úseku Lenora - Soumarský most - Nová Pec v době od 1.6. do 31.10.
  • Kromě těchto uvedených tras mají možnost návštěvníci NP shlédnout i přírodní naučné stezky - Stifterův okruh, Medvědí stezka, Chalupská slať, Boubínský prales, Churáňovsko, Povydří, Tříjezerní slať, Hamižná hora, Vchynicko-tetovský plavební kanál, Nýrsko a Železnorudsko, kde najdou všude místopisné informace i informace o Národním parku Šumava.


    [Domovská stránka Železné Rudy | Národní park Bavorský les]


    [Domovská stránka Retour]
    Copyright © 1996 - 2014,
    Retour a www.sumava.cz (Šumava.CZ)
    Všechna práva vyhrazena.

    Apartmány Stará Pošta Apartmány Rudík směnárna RetourEx

    Šumava